Tepová frekvence se u nás odvíjí podle toho, co zrovna děláme nebo v jakém emocionálním stavu se právě nacházíme. Určitý vliv na něj pak také může mít například i zdravotní stav. Zatímco ale hodně lidí řeší problém s rychlým srdečním tepem, další může znepokojovat, pokud je moc pomalý. Jde ale opravdu o vážný problém?
Normální tep se pohybuje v rozmezí 60-100 tepů za minutu. V souvislosti s tím se často zmiňuje problém zvaný tachykardie, což znamená, že srdce tluče rychleji, než by správně mělo. Tento jev není z dlouhodobého pohledu moc zdravý, protože může zvyšovat riziko rychlejšího opotřebení srdce.
Tip: Znáte tyto babské rady na neuropatii?
Na opačném pólu tohoto spektra je bradykardie, která označuje zpomalený tlukot srdce, který může někoho taktéž velmi znepokojovat. Opravdu jde ale o projev něčeho vážného? A na co vše může mít bradykardie případně vliv?
Na to se společně podíváme níže.
Co je to bradykardie?
Jak už jsme to mírně nakousli o pár řádků výše, bradykardie je stav, v průběhu kterého je možné zaznamenat zpomalení srdečního tepu. Vzhledem k tomu, že za normální se považuje hodnota od 60 tepů za minutu a vyšší, při bradykardii je tepová frekvence 59 a méně. Někteří lidé mohou mít bradykardii normálně a nemusí u nich znamenat nic vážného (jde například o sportovce). Na druhou stranu, jindy může jít o projev malé srdeční stimulace.
Jaké jsou její hlavní příčiny?
Vzhledem k výše popsanému je poměrně jasné, že někdy nemusí být za zpomaleným tlukotem srdce nic vážného. To ale neplatí vždy.
Mezi hlavní viníky může patřit třeba:
- Vrozená srdeční vada
- Stárnutí
- Infekce
- Užívání některých léků
- Nerovnováha elektrolytů
Na srdce může mít v tomto ohledu vliv například nerovnováha draslíku, užívání betablokátorů nebo prodělání boreliozy.
Vzhledem k tomu, že tento problém nás obvykle nebolí, nejčastěji se ho budeme snažit detekovat přes jiné, viditelnější, projevy. Ne všechny jsou ale pro člověka dostatečně specifické, aby byl schopen na jejich základě vyhodnotit svůj primární problém správně. Z toho důvodu je důležité si nechat v případě existujícího podezření nechat potvrdit svou domněnku u ošetřujícího lékaře.
Během bradykardie si lze všimnout například:
- Závrať
- Dlouhodobá únava
- Slabost
- Zmatenost
- Bolest na hrudi
- Dušnost
Pokud je situace hodně vážná, může dokonce dojít až k srdeční zástavě. Někdy jde tedy doslova o život.
Přečtěte si: Vše o kraniosakrální terapii
Co se bude dít u lékaře?
Lékař vám změří tep, provede fyzickou prohlídku a v případě potřeby vás pošle na další vyšetření. (Například EKG, Holter…) Podle toho, v jakém zdravotním stavu se nacházíte a podle toho, jaké by pro vás mohla bradykardie představovat zdravotní riziko, se může lékař rozhodnout, že není nutné ji u vás léčit.
Někdy však musí dojít k větším zásahům, které zajistí pravidelnou stimulaci srdečního svalu. To může vyžadovat například operaci, během které vám bude vložen kardiostimulátor. V úvahu mohou přicházet i léky a změna životního stylu.
Existují nějaké komplikace?
Jak už bylo uvedeno v jednom z předchozích odstavců, největší komplikace může způsobit srdeční zástava, která může skončit i vaším úmrtím. Jinak ale můžete pociťovat chronickou únavu a závrať, ale ani to nemusí být vždy pravidlem. U mnoha lidí bradykardie probíhá zcela asymptomaticky (bez příznaků), takže o ní nemusí dlouhou dobu vůbec vědět.
Trpíte bradykardií? Případně máte tachykardii?